EGON SCHIELE (1890 - 1918)

Realizací projektu Egon Schiele Art Centra v roce 1993 se Egon Schiele do Českého Krumlova vrátil. Vedle celoroční výstavy kreseb a akvarelů a dokumentační výstavy k životu a dílu umělce je k vidění Schielem navržený vlastní nábytek, posmrtná maska a jediná Schieleho plastika.

Biografie

1890	Narozen 12. června v Tullnu (blízko Vídně). Otec Adolf Schiele, rozený Vídeňan, je přednostou stanice tehdejší c.k. státní dráhy, matka Marie, rozená Soukupová, pochází z Českého Krumlova. Dvě sestry: Melanie a Gertruda.
1896-1902	Základní škola v Tullnu, reálné gymnázium v Kremsu a Klosterneuburgu.
1905	Smrt otce. Poručnictví se ujímá strýc Leopold Czihazcek. První olejomalby.
1906	Přijetí na Akademii výtvarných umění ve Vídni, konflikty přinášející studium ve všeobecné malířské třídě profesora Christiana Griepenkerla, konzervativního akademického malíře přelomu století.
1907	Známost s Gustavem Klimtem. První práce pod jeho vlivem. Na konci roku 1909 vlastní styl.
1908	První veřejná účast na výstavě v císařském sále kláštera Klosterneuburg.
1909	Účast na mezinárodních výstavách ve Vídni. Předčasný odchod z Akademie; se stejně smýšlejícími zakládá Schiele "Neukunstgruppe", společná výstava. Seznámení s uměleckým kritikem Arthurem Roesslerem, Schieleho nejdůležitějším životopiscem a podporovatelem. Kontakty se sběrateli a nakladateli a s architektem Otto Wagnerem a Josephem Hoffmannem, zakladatelem "Wiener Werkstätte", pro kterou byl Schiele občas činný. Výstavy v rakouských a německých galeriích.
1910	Rok nejintenzívnější práce; dosažení konečného vlastního uměleckého stylu. Znechucený Vídní, cestuje do Krumlova, domovského města své matky, města plného motivů pro jeho obrazy.
1911	Přestěhování do Krumlova s Wally Neuzilovou, životní družkou a oblíbeným modelem. Volný životní styl a kresby aktů mladičkých dívek narážející u krumlovských občanů na odpor. Schiele opouští město. Výstava v renomovaném vídeňském salonu Miethke. Přijetí do mnichovského spolku umělců Sema, kam patřili též Paul Klee a Alfred Kubin. První publikace o Schielem od Alberta P. Gütersloha a Arthura Roesslera.
1912	Výraznější účast na skupinových výstavách doma i v zahraničí: m.j. v Mnichově v galerii Goltz (se skupinou "Blaue Reiter"), Kölnu (se skupinou "Sonderbund") a Budapešti (se skupinou "Neukunstgruppe"). Reprezentativní výstava v muzeu Folkwang v Hagenu. Přestěhování do Neulengbachu: čtyřiadvacetidenní vyšetřovací vazba kvůli únosu a svedení nezletilé. Od neoprávněného obvinění je upuštěno, ale zůstává odsouzení ke třem dnům vězení za kresby visící v jeho ateliéru, jenž jsou označeny "mladistvým přístupnou pornografií". Zajištění nového ateliéru ve Vídni.
1913	Člen Spolku rakouských umělců. Účast na výstavách v Budapešti, Kölnu, Drážďanech, Mnichově, Paříži, Římě a poprvé ve "Wiener Secession". Zveřejnění prací a básní vydaných v berlínském týdeníku pro politiku, literaturu a umění "Die Aktion" Franzem Pfemfertem. Experimenty s grafickou prací. Známost se sestrami Adelou a Edithou Harmsovými.
1915	Výstava u Guida Arnota ve Vídni. Po třetím odvodu povolán do vojenské služby. Krátce před narukováním se žení s Edithou Harmsovou. Jako voják nejprve v Praze a Jindřichově Hradci, potom přidělen do blízkosti Vídně.
1916	Administrativní služba ve válečném zajateckém táboře Mühling. Přes vojenskou službu účast na výstavách m.j. v "Berliner-" a "Münchner Secession". "Die Aktion" tiskne Schielemu zvláštní vydání.
1917	Zakázka zakreslit armádní zařízení. Bydlí a pracuje částečně ve svém ateliéru. Plánování založení autonomního spolku umělců "Kunsthalle". Účast na vojenské přehlídce ve Vídni.
1918	Přeložen do vojenského muzea ve Vídni. Po smrti Gustava Klimta organizuje Schiele 49. výstavu "Wiener Secession", navrhuje též plakát. Výstava mu přináší obrovský umělecký i materiální úspěch. Množství zakázek z vídeňské společnosti a zařízení druhého ateliéru. Jeho těhotná žena umírá 28. října na španělskou chřipku. 31. října podléhá epidemii osmadvacetiletý Schiele.