6.4.2023 - 31.12.2023

Janz Franz (1946 - 2017)

Janz Franz, umělecký solitér rakouského malířství druhé poloviny 20. století, původem ze Štýrského Hradce, spolužák z učiliště a kamarád Arnolda Schwarzeneggera. Později číšníkem v Salzbugu. Samouk, který měl blízko k prostředí rockové hudby, začíná na konci osmdesátých let intenzívně malovat. Prvními vzory jsou mu van Gogh, Gaugin či skupina „Blaue Reiter“, především ale Egon Schiele. Schiele se stal jeho uměleckým vzorem, "jedničkou", kterou bylo třeba porazit. Objeven Hermannem Nitschem na letní akademii v Salcburku v roce 1991 stává se Janz Franz mezinárodně úspěšným ovšem zároveň enfant terrible rakouské umělecké scény. Jeho vysoce emocionální a spontánní malba čerpá ze stavů vzrušení stimulovaných šamanismem a rockovou hudbou, které ho přivádějí duševně i fyzicky na hranice jeho možností. Zvířata, démoni a čarodějnice, které musí být vyhnány, obývají jeho bohatý svět. Rebelský, antimoderní, romantický a svým způsobem osamělý. Janz Franz dává malbě na svých často velkoformátových a barevných obrazech nezaměnitelnou, novou a vitální sílu. Umělec je zastoupen ve významných veřejných i soukromých sbírkách, mj. Museum der Moderne v Salzburku a ve vídeňské sbírce Sammlung Leopold. Zápůjčkami z menších i velkých soukromých sbírek klade výstava důraz na populární, často přízračné obrazy zvířat i na energické rock'n'rollové obrazy. Kurátoři: Hana Jirmusová Lazarowitz, Günter Moschig (Janz Franz Projekt, Salzburg), Ingeborg Habereder

6.4.2023 - 31.12.2023

Ivana Lomová (nar. 1959 v Praze)

Vystudovala architekturu a od kreseb, ilustrací a komixů přešla v 90. letech k malbě. K postupnému opouštění stylu tzv. české grotesky a ironie říká: „Prostě mně ty legrácky a ironické šlehy postupně nějak přestaly připadat důležité. Malovat svět takový, jak ho cítím, bez úšklebků, výmyslů či jiných kudrlinek, mi teď přijde mnohem zajímavější. Chtěla bych namalovat ty prchavé pocity, které nás přepadají náhle a nečekaně. Tu chvíli, kdy se na okamžik dotkneme svých životů a zakusíme jakousi „pravdu“ své existence. Pro to může být obraz mnohem lepší než slova. Někdy k tomu stačí málo, třeba kus železničního vagonu. A protože chci být maximálně přesná a „pravdivá“, nechci básnit, používat velká gesta nebo přehánět, nacházím cestu v možná strohých realistických obrazech.“ V obrazech Ivany Lomové se objevuje vážnost, nostalgie a krása každodennosti. Jde o silné emocionální setkání s okolní realitou, často zpracovávanou až po letech, kdy jako skici slouží konvolut fotografií a kdy je jako vzácné koření přimíchávána fantazie umělkyně. Přes užití realistické malby jsou její obrazy zvláštně snové a svojí láskou k městu (ale i chybějícími obyvateli města) připomínají Schieleho malby Krumlova. Kurátoři: Hana Jirmusová Lazarowitz, Ingeborg Habereder, Ivana Lomová

6.4.2023 - 31.12.2023

30 let ESAC

Letos je to 30 let, co je ESAC otevřeno pro veřejnost. Třicetiletá práce je vidět jednak na krásném historickém objektu bývalého městského pivovaru, který jsme dostali od města Český Krumlov a v průběhu desetiletí postupně opravovali, ale zejména skrze monumentální přehlídku velkoformátových plakátů k téměř všem výstavám, které jsme v průběhu tří desetiletí zorganizovali.