SCHIELE A KRUMLOV

Nebylo místo, které by inspirovalo Egona Schieleho více jako Český Krumlov, jedno z nejkrásnějších renesančních měst Evropy, architektonický skvost nejvyšší kvality.
Krása a poloha uprostřed české krajiny činila toto město odedávna přitažlivým pro malíře a spisovatele.

Také Schiele byl z Českého Krumlova, rodiště své matky, svého času nadšen; znal toto malé město z dětství z návštěv příbuzných a též prázdniny v období studia na Akademii trávil v Krumlově. Už v roce 1906 maluje svůj první obraz na tamější motiv - "Budějovická brána v Krumlově"; jde o Schieleho nejranější známé zpodobení města.

Po odchodu z Akademie začal Schiele rozvíjet, vycházeje ze secese a fascinován expresionismem, vlastní umělecký rukopis, který byl, a je dosud, přijímán velmi rozporuplně.

Unaven velkoměstskou Vídní, přesídlí Schiele v květnu 1910 do Krumlova, do bytu v Masné ulici č. 133, s představou zahájení nového malířského života, následován svými stejně smýšlejícími kolegy Erwinem Osenem a Antonem Peschkou. Tito tři mladí umělci vzbudili brzy u maloměstského obyvatelstva rozruch svým nekonvenčním vystupováním; přesto Schiele zamýšlel usadit se v Krumlově natrvalo. Toto městečko na Vltavě ho svými křivolakými uličkami s nakupenými starými domy inspirovalo; vždy hledal pro svoje motivy neobvyklé pohledy z výšin okolních kopců nebo zámecké věže. Mnohé z nejkrásnějších Schieleho obrazů znázorňujících město a krajinu zde vznikaly.

Schiele přišel do Krumlova téměř bez peněz, ačkoliv nemohl počítat s tím, že v tomto maloměstském prostředí prodá dostatek svých prací, aby se mohl uživit. Na podzim 1910 se tedy vrací do Vídně, aby zde přečkal zimu. Tento čas využil k navázání nebo upevnění kontaktů se svými zákazníky a mecenáši, což byl m.j. Arthur Roessler, Otto Wagner, Joseph Hoffmann a Oskar Reichel.

V květnu 1911 se stěhuje Schiele do Krumlova se svojí životní družkou Wally Neužilovou, kterou poznal jako model Gustava Klimta; nadšeně se zabydlují v zahradním domku u Vltavy obchodníka se smyslem pro umění Maxe Tschunka, kde může Schiele konečně pracovat též venku.
Venkovská idyla jeho umělecké poustevny však vzala rychlý konec: konzervativním občanům města se nelíbí Schieleho volný způsob života a především skutečnost, že kreslí akty dospívajících dívek. Počáteční přátelství se mění v otevřenou nevraživost - Schiele je nucen k 6. srpnu město opustit: "Nechci myslet na Krumlov, tak rád mám to město, ale lidé tam neví, co činí."

Vracívá se ovšem často zpět a pobývá krátkodobě v různých hostincích. Kreslí svoje "Město na modré řece" a skici zpracovává ve vídeňském ateliéru na velké formáty obrazů.