Informace Egon Schiele Art Centra Český Krumlov pro novináře

Karel Valter (1909-2006)

Krajina

19.4.2019 - 26.1.2020

u příležitosti 110. výročí narození Karla Valtera, jedné z nejzajímavějších osobností jihočeského kraje, je zpřístupněna výstava obrazů, kreseb a grafik tohoto všestranného umělce.

„Nehledím na krajinu jako proměnlivý celek, sleduji vše, co se v ní utváří, co je nové a hledám vše, co mne jako člověka s přírodou spojuje, co mne vzrušuje a přitahuje. Říkám s přírodou, čímž myslím něco víc než samotnou krajinu, neboť tím se dotýkám všech mně pochopitelných i nepochopitelných vnitřních vztahů, které jsou v přírodě ukryté, jsou hlouběji vsazené a dávají bohatší odpověď na náš život, jeho hodnotu a jeho tajemnost. A ta má nejblíže k poetisaci veškerého dění, jemuž jsem při svých toulkách přírodou vždy podlehl.“ Karel Valter, Slabikář přírody, 1999

Kateřina Šedá (*1977)

UNES-CO / závěrečná zpráva

19.4.2019 - 26.1.2020

Výstava bezprostředně navazuje na dílo, se kterým Kateřina Šedá reprezentovala Českou republiku na 16. Mezinárodním bienále architektury v Benátkách. Sídlo (fiktivní) firmy UNES_CO se pro dobu výstavy stěhuje do Českého Krumlova a Kateřina Šedá umělecky dále rozvíjí ideje a záměry firmy, která se rozhodla chránit normální život v historicky a architektonicky skvostných (a tedy i mimořádně navštěvovaných) centrech měst. Mapuje proměnu „normálního života“ ve veřejném prostoru nejen Českého Krumlova, ale mnoha dalších evropských měst, předkládá výsledky několikaměsíčních průzkumů, rozhovorů a debat z terénu i nestandardní návrhy řešení. Předkládá fotografie, filmové záznamy, rozhovory, dopisy... Přináší zásadní i mnoho vedlejších informací o obyvatelích a turistech, o jejich přáních a touhách, ale i o způsobech komunikace mezi lidmi, schopnostech akceptovat jiné názory a v té souvislosti se dotýká i fenoménu přímé i anonymní nenávisti na jedné straně a velké (přímé i anonymní) podpory projektu na straně druhé.

Součástí výstavy Kateřiny Šedé je představení i dalších jejích sociálně architektonických projektů jako např. Nevěsta z Nošovic a Je to jedno.

Federico Díaz (*1971)

PERSONAL

19.4.2019 - 26.1.2020

Výstava nabízí výběr z díla Federica Díaze od roku 1992 po současnost. Dílo úspěšného česko argentinského vizuálního aktivisty (pro Díazovu tvorbu tento pojem poprvé použil Robert T. Buck, Brooklyn Museum) vychází ze zájmu o člověka, přírodu a vědu. Umělec využívá nejjednodušší i nejsložitější způsoby k odhalová

Anna Macková (1887-1969)

Výstava převážně grafického díla a životní příběh Anny Mackové dobře charakterizují osudy žen/umělkyň v první polovině 20. století.

A.M. pocházela ze zámožné rodiny statkářů ze Studeňan. Zcela neobvykle na dívku své doby si vymohla možnost věnovat se studiu malby (1909–1911 studovala portrét, zátiší a krajinu na pražské škole Karla Reisnera) a později grafiky u Františka Horkého. V roce 1918 se seznámila se svým osudovým mužem Josefem Váchalem; cestovali spolu, vzájemně se inspirovali a vymýšleli nové přístupy zejména barevného dřevorytu; neopomenutelná v životopise Anny Mackové je významná finanční pomoc dnes výrazně známějšímu Josefu Váchalovi; extrémním pak byl jejich společný zážitek, kdy po roce 1948 byl rodině Anny Mackové postupně drasticky a dramaticky zabavován majetek (na statku ve Studeňanech oba už od 2. světové války bydleli), což se podepsalo na zdraví obou.

Marie Blabolilová (*1948)

Přes specifický minimalismus přináší dílo Marie Blabolilové silné emoce. Nejjednodušším způsobem umí malířka a grafička „popsat“ dobu, ať už jde o 60. léta nebo současnost.

Její rozsáhlá výstava zahrnuje grafiku, kresby a obrazy.

Obrazy s bytovými zátišími na sololitových deskách či linoleu, obrazy se solitérními kusy nábytku, okna se záclonami namalovanými gumovým válečkem malíře pokojů, s květinami a kočkou posedávající na parapetu, syté krajinomalby, kvetoucí stromy, kmeny bříz, ploty prorostlé větvemi keřů - to je svět Marie Blabolilové.

Eva Išková Prokopcová (*1948)

Expresívní malby solitérní jihočeské umělkyně Evy Prokopcové viděly desítky tisíc návštěvníků našeho domu už před deseti lety. Připravovaná výstava Evy Prokopcové pro rok 2018 je mimořádná tím, že umělkyně nechá prostřednictvím svých nových obrazů nahlédnout do nelehkých osudů rodiny, která byla po roce 1948 navždy rozdělena: rodiče se rozhodli i s čerstvě narozeným dítětem emigrovat, horečka miminka ale vedla k tomu, že matka s dítětem zůstaly v Československu a přes Šumavu utekl jen otec. Rodina se už nikdy nesetkala.

Magdaléna Chaya Rajnišová (*1958)

Malířka se po dlouholetém pobytu v zahraničí (Švýcarsko, Francie, Irsko, Nové Mexiko, Itálie, Izrael ad.) vrátila do rodného domu v Kladně. Její nejednoduchá životní cesta se zhmotňuje v obrazech, kde „paměť místa“ hraje zásadní roli; jejími tématy jsou pouště a světlo, ale i biblické motivy. Významná je i její práce pro divadlo (Divadlo bratří Formanů, Theater 58 v Curychu, divadlo Taos v Novém Mexiku) nebo spolupráce s archeology v Izraeli.

Kateřina Šedá (*1977)

Nový projekt zajímavé a úspěšné české umělkyně velmi nezvykle, avšak vtipně, reaguje na pozoruhodný celosvětový jev poslední doby – přeplněnost a zároveň vyprázdněnost nejžádanějších světových turistických center, často historických a architektonických skvostů zapsaných na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, jimiž „protékají“ statisíce ba miliony turistů, které tato místa postupně „očišťují“ od normální městské/venkovské infrastruktury a posléze i od původních obyvatel.

Toybox

Umělkyně známá streetartovými projekty, spoluprací se sociálně vyloučenými spoluobčany a romskými dětmi, ochránkyně zvířat, uznávaná ilustrátorka, představí dílo spojené s fenoménem Českého Krumlova, s dlouhodobými snahami pomáhat lidem i zvířatům, ale také s její novou životní rolí maminky dvojčat.